Již pravidelně přinášíme malou reportáž z výstavy železničních modelů, kterou jsme pořádali. Akce proběhla opět o dvou víkendech vždy rozšířených o jeden pracovní den, tentokrát ve dnech 24. 1. – 2. 2. 2020.
Na výstavě jsou tradičně prezentovány modelová kolejiště všech tří, u nás snad nejvíce rozšířených velikostí. Kolejiště HO vycházející ze základní klubové části rozšířené o soukromé moduly tratí a stanic, klubové kolejiště TT a soukromé kolejiště N. To vše doplněné o vitríny plné modelů a pro nejmenší návštěvníky byl připraven výstražník z přejezdu a trpasličí návěstidlo, které si sami mohli rozezvonit a rozblikat světla přejezdu a rozsvítit návěstidlo na zelenou. Každá z těchto výstav přináší vždy něco nového a tou letošní zásadní novinkou bylo rozložení výstav do dvou sálů, které byly pro tyto účely poskytnuty. Tuto novinku uvítali především návštěvníci, kteří se nemuseli mačkat ve zbylých stísněných prostorách určených pro veřejnost.
Ve výstavní síni divadla bylo představeno kolejiště ve velikosti H0, měřítko 1:87. Pro návštěvníky vznikl prostor okolo všech částí kolejiště, který na poslední výstavě tak scházel. Na kolejišti byly představeny zcela dokončené moduly navazující na stanici Chrudim město a vytvářející tak přesnou podobu s odbočkou na Heřmanův Městec a na nádraží Chrudim a do přilehlého vlečkového areálu vojenských opravárenských závodů. Na modulech byly zpracovány do detailů přilehlé objekty bývalé sodovkárny s kouřícím komínem a dětské dopravní hřiště v přilehlém parku s pohybujícím se cyklistou. Na nádraží Zitkovany (předlohou je původní staniční budova v Chrudimi okolo roku 1910) bylo instalováno elektrické osvětlení stanice a modul byl obohacen o doplňky v areálu výtopny a okolo strážního domku na širé trati.
Základem sestavy je klubové kolejiště H0 tvaru písmene L. Základ klubového kolejiště tvoří odbočná stanice s pracovním názvem Zitkovany. Tato stanice je výchozí pro vedlejší trať, která je ukončena na hraně kolejiště s možností připojení modulů. Délka staničních kolejí umožňuje provoz, křižování a případné předjíždění vlaků reálné délky, např. s 8 osobními vozy či s 20 vozy nákladními. Tato stanice leží na jednokolejné trati, mezi dvěma vratnými smyčkami. Trať mezi vratnými smyčkami vede přes dva ocelové mosty a prochází jedním spirálovitým tunelem. Délka klubového kolejiště s vratnými smyčkami je 34 m. Ze stanice Zitkovany odbočuje vedlejší trať, která v souběhu s tratí do dolní smyčky vytváří falešnou dvoukolejku až na hranu modulu, kde je ukončena, a je tak možné na klubové kolejiště napojit modulové sestavy tratě a dalších stanic. Vedlejší trať tak ústí do stanice Chrudim město, tak jako ve skutečnosti z chrudimského nádraží přes Pardubickou ulici. Přímo se přes stanici Chrudim město dostaneme levým obloukem do zastávky Transporta – Málčice. Předlohou mu byla skutečná zastávka Chrudim – zastávka sousedící s dříve světoznámým podnikem Transporta. Dále náš pomyslný vlak pokračuje romantickým údolím řeky Kamenice. Tento úsek trati je sestaven ze čtveřice modulů, jenž má vlastní rozhraní a je možné je kombinovat a do budoucna dále rozšiřovat. Námětem toho místa je skutečný úsek z trati Železný Brod – Tanvald právě podél řeky Kamenice. Po projetí ocelového opouštíme údolí řeky a vjíždíme do zastávky a nákladiště Úhřetice, která je zpracována dle skutečnosti a ještě nebyla veřejnosti představena. Po dalším levostranném oblouku následuje stanice Medlešice, kde kolejiště neodpovídá zcela skutečnosti (je rozšířeno pro pestřejší provoz), ale budova nádraží a jeho okolí ano. Pravostranným obloukem se dostaneme do stanice Bítovany, kde se vlak pomocí smyčky otočí a může se vrátit zpět do Zitkovan. Právě smyčky slouží k tomu, aby se vlak otočil bez jakékoli manipulace. Navíc ta v Bítovanech je nenápadně umístěna okolo točny s depem pro výměnu lokomotiv.
Další z tratí vedoucích z nádraží Chrudim město je do Hrochova Týnce. Při výjezdu z nádraží vlak přijede do zastávky Vrkočice, kde odbočuje z trati vlečka do podniku ACHP zpracovávajícího zemědělská hnojiva dovážená po železnici (námětem je vlečka Agro Dašice). Zpestřujícím detailem dvojmodulu je i scéna řezačky sekající jetel v těsné blízkosti náspu tratě. Po prodloužení trati několika moduly vlak objede kostel sv. Marka, jehož předloha je v Markovicích u Chrudimi. Ten je postaven na kopci nad tratí a současně nejvyšším místem na kolejišti a doplňuje okolí tratě. Levotočivým obloukem se dostaneme do stanice s pracovním názvem Hrochův Týnec. Tato stanice je využívána na modulových setkáních modelářů coby stanice skrytá nebo odstavná a pro tyto účely je i uzpůsobena. Stanici je možné napojit jak na dvoukolejné, tak i na jednokolejné traťové moduly, což byl případ i této výstavy. Aby však stanice nebyla pouhým odstavným nádražím, její vjezdová část, konkrétně od úseku vjezdového návěstidla až po odjezdová návěstidla, je krajinově dokončena včetně osazení nejrůznějšími doplňky. Díky tomu je velkým lákadlem při fotografování.
Příroda na modulištích je vytvořena z materiálů Noch, Heki, Polák, Model Scene i vlastní výroby; stavby jsou ve většině případů vlastní konstrukce, anebo ze sortimentu firmy KB model, často vytvořených právě pro tento účel a ve spolupráci s klubem. Řízení lokomotiv bylo digitální. Na kolejišti bylo v provozu okolo 30 vlakových souprav. Pro domluvu mezi výpravčími jednotlivých stanic byla vytvořena telefonní linka, pomocí níž probíhala nabídka a přijetí vlaků. Vlak při projetí kolejiště z depa celým modulištěm až do horní smyčky a zpět ujede okolo 100 metrů.
Provoz na výstavě je v režii trakce motorové, epochy IV a V: modely lokomotiv 721, 730, 770, 781, 749/751 a 750/753/754 doplňovaly motorové vozy 820, 830, 853 s přípojným vozem 053 (Baim) nebo 842. Z parních lokomotiv lokomotiva řady 423.0 nebo 555.3 s nákladním vlakem odpovídající III. epoše. Téměř všechny provozní modely jsou osazeny zvukovými dekodéry a tak v průběhu výstavy nebyla nouze o houkání, troubení a zvláště pak u šestiválcových motorů ČKD K 6 S 310 DR o charakteristické chrochtání, pro které jsou tyto skutečné lokomotivy známé i za hranicemi dřívějšího Československa. Zároveň jsou všechny modely věrnou kopií své skutečné předlohy, která jezdila nebo ještě jezdí na síti našich drah. Většina strojů je i přímo spjata s lokální tratí Pardubice – Chrudim nebo chrudimských lokálek vycházejících z okresního města do Moravan nebo do Heřmanově Městce.
O patro níže v prostorách kavárny bylo vystaveno klubové kolejiště ve velikosti TT, měřítko 1:120. Klubové modulové kolejiště v měřítku 1 : 120 představuje jednokolejnou regionální trať s motorovým a parním provozem známým na tratích ČSD, ČD (epocha III, IV, V.). Celé kolejiště je kolektivní prací chrudimských modelářů. Na jedné straně kolejiště je instalována nová vratná smyčka Čápův Dvůr, která pojme až 12 vlakových souprav. Na minulé výstavě byla představena poprvé bez dokončené krajiny a tudíž v celé délce viditelná. Letos návštěvníci poznají rozdíl ve vkusně dodělané krajině se zastávkou před portálem tunelu. Ještě však chybí detaily okolo vesnických usedlostí obohacené o nejrůznější doplňky. Ze smyčky vlak pokračuje rovným úsekem do stanice Ruda nad Vařejkou, která je největším nádražím moduliště. Stanice je až na výjimky nově vybavena budovami dle skutečných předloh a funkčními návěstidly. Letošní výstavu opět doznala dalších změn blížící se k finální podobě. Ze stanice vede krátká lokální trať do smyčky Bedrovka, která slouží pro otočení vlaku na cestu zpět. Na trati jsou funkční mechanické závory, které se zavírají jízdou vlaku automaticky. Hlavní trať z nádraží pokračuje přes kamenný viadukt a dále přes řeku do tunelu a po jeho vyjetí, vlak vjede na modul s funkčním přejezdem s blikači a bývalým závorářským stanovištěm a strážním domkem. Vlak vjede do další stanice Komňátka, z které vlaky vjíždí do skryté smyčky. Před portálem tunelu ještě odbočuje vlečka do kamenolomu. Na kolejišti postupně probíhá výměna molitanových posypů za statickou trávu a foliáže. Probíhá též zalesňování stromky vyráběnými svépomocí. Stavby na kolejišti jsou buď vlastní výroby, nebo od KB model. Délka kolejí na kolejišti od jedné smyčky do druhé je 34 m. Provoz na tomto kolejiště se v průběhu víkendů výstavy měnil a postupně tak docházelo k obměně vlakových souprav od provozu IV. epochy až po současnost.
Bylo zde možné zpozorovat soupravy tažené modely lokomotivy řad M 152.0 (810), M 286.0 (850), dále pak stroje T458.1 (721), T 478.1,2,3,4 (751, 751.3, 753, 754) a řada T 679.1 (781) a zároveň i moderní motorové jednotky Desiro nebo soupravu převážející kamiony systému Rola. Převažovaly výrobky firem MTB, Roco a Kuehn.
Dále zde mohli návštěvníci shlédnout kolejiště ve velikosti N, měřítko 1:160. Soukromé analogové kolejiště Aleše Rotrekla v měřítku 1:160 znázorňuje provoz na ČSD (Československé státní dráhy) v letech 1975 – 1985 (epocha III, IV). Motiv kolejiště znázorňuje provoz na trati v podhůří, kde není nouze o tunely a mosty, též o stoupání a klesání tratě. Na trati se nachází vrcholová stanice Malšov a stanice Ouklice s výtopnou pro postrkové a přípřežní lokomotivy pomáhající těžkým nákladním vlakům do vrcholové stanice Malšov. Ve stanici Ouklice najdete funkční mechanická návěstidla odjezdová i seřaďovací. U výtopny, která slouží pro přípřežní a postrkové stroje, lze najít popelové jámy, vodní jeřáby a uhelný výtah. Pro začínající motorový provoz je zde zbrojení naftou. Za zhlavím na pravé straně se za výtopnou nachází silniční přejezd s funkčními blikači a ocelový most. Po jeho překonání vlak vjede do tunelové smyčky a po výjezdu z tunelu se ocitá pod mostem. Za chvíli mizí v dalším tunelu, který slouží jako skryté nádraží se dvěma kolejemi pro každý směr. Po výjezdu z tunelu se vlak protisměrnými oblouky dostává do vrcholové stanice Malšov. Zde můžeme opět vidět funkční mechanická návěstidla a předvěstí, včetně vjezdových dvouramenných návěstidel, které navíc doplňují mechanické závory. Po odjezdu ze stanice Malšov vlak pomalu sjíždí k tunelu, kterým se dostává na levé zhlaví stanice Ouklice. Stoupání a klesání tratě bylo tvořeno tak, aby i dlouhé nákladní vlaky bez problémů zvládaly vyjet ze stanice Ouklice přes kryté nádraží až do vrcholové stanice Malšov. Provoz zajišťují většinou motorové vozy a lokomotivy řad M 131.1 a M 296.1, T 444.02 vlastní stavby, dále pak stroje T458.1 (721), T 478.1,2,3,4 (751, 751.3, 753, 754) výrobce MTB bez jakýchkoli závad. Za ně občas zaskočila dosluhující parní lokomotivy řady 556.0 a 555. 0. Celé kolejiště včetně provozovaných vozidel je napatinováno.
Ve vitrínách jsou k vidění většinou rukodělné modely chrudimských modelářů a to ve všech třech velikostech a zpracované buď z leptů nebo z odlitků. Na nástěnkách jsou vidět proměny železnice v okolí Chrudimi. Dále je zde i něco z historie železničního modelářství na Chrudimsku.
O výstavu byl obrovský zájem jak od modelářů z celé republiky, ale i ze zahraničí, dále pak hlavně od laické veřejnosti, přičemž mnozí neváhali vážit cestu i ze vzdálených míst naší republiky. Kladné hodnocení je pro modeláře vždy motorem a motivací pro další budování a tak se za dva roky budou moct návštěvníci těšit i na něco nového.