Díl 5. – Hlavní stanice a dvoukolejná hlavní trať

30.11.2009

Na podzim, kdy začalo být více času a dorazilo kolejivo na hlavní stanici a trať začaly další práce. Nechtělo se mi uklízet modely, co jsem už vytáhnul, tak jsem je zaparkoval za komín a opatrně překryl igelitem. Ten jsem na krajích přepáskoval, aby mi pod něj nelítal prach. Pak jsem musel zrušit provizorní kolejovou spojku mezi skrytými nádražími a začalo se s řezáním dřevotřísky. Vše je snad dobře patrné z fotek. Trať ze skrytého „A“ stoupá před skrytým „B“ a za kovovým rámem se na druhé straně místnosti dostává na úroveň nula. Trať ze skrytého „B“ musí obloukem nadjet „A“čko a stejným způsobem pokračuje na opačné straně. Stoupání jsem nepřekročil 2,5cm/1m. Je to hodně s rezervou, ale při provozu dlouhých souprav je to jistota. Zatím jsem nezaznamenal nějaký problém v tom, že by něco nevyjelo. Dřevotřísku jsem podkládal smrkovými hranoly 2,5 x 3 cm a kotvil na závitové tyče. Krásně se vše štelovalo do potřebné výšky. Zároveň jsem na dřevotřísku nalepil korek a hned položil koleje. Až bych měl položené desky na hlavní stanici, tak by se mi zhoršil přístup, tak jsem toho chtěl využít.

Dalším krokem byla příprava desek pod hlavní stanici. Desky jsou opět dřevotříska na dřevěném roštu ze smrkových hranolů. Ty jsem rovnou šrouboval na kovový rám. Návrh stanice mi dělal Milan Ferdián a já jsem si ho upravil podle své potřeby. Tímto mu za to opakovaně díky. Když jsem sestavil desky s rámem, tak jsem to už nemohl vydržet a aspoň tak na hrubo si poskládal zhlaví z výhybek a kolejí. Výhybky jsou použity Tillig Elite 11° a 9°. Problém byl s angličany, který jsem nakonec použil ROCO 10°. Sice jsem si to v pokojíku už skládal, ale celková délka zhlaví je šílená. Snažil jsem se u nákladních kolejí dodržet délky 3,5 m. Díky tomu se celé nádraží natáhlo na skoro 8 m.


20.12.2009

Celý měsíc jsem dodělával desky jako podklad pod tratí na hlavní stanici a i na dvoukolejce. U dvoukolejky byl trochu problém. U komína bude trať nadjíždět ocelovým mostem jednokolejka, ale to ještě chvíli potrvá. Zatím totiž nemám ještě úplně jasno kudy jednokolejka přesně povede a tak jsem tu dvoukolejku nastřelil tak nějak na hrubo. Je asi víc než pravděpodobné, že ji budu muset jednou přesměrovat. Po deskách jsem nalepoval korek. Mimo stanici jsem pod koleje lepil styrodur tl. 5 mm pro lepší ztvárnění štěrkového lože. Pak následovalo pokládání kolejiva. Koleje nepřibíjím ani nelepím, ale používám na uchycení zbytky pražců. kterými upevňuji koleje. Je to z důvodu, abych neudělal do pražců díry, který mi budou později vadit. Koleje jsem v oblouku klopil, ale opravdu jen nepatrně. Na vnější straně jsem pod kolejnici podložil pásky papíru tl. cca 1 mm. Není to sice moc vidět, ale nechci to přehánět. Musel jsem trochu máknout, protože Ježíšek chystal motorové překvapení a to by mi asi kluci neodpustili, kdyby to ani neměli kde projet. Ve stanici jsem položil aspoň hlavní průjezdné koleje a jen nutné výhybky.


2.4.2010

Hlavní stanice je téměř celá položená. Chybí jen depo, ale to až za hodně dlouho, podle konkrétní dispozice, budov, točny atd. Místo toho, abych zapojoval dráty k nově dodělaným kolejím, tak jsem se pustil do jednokolejné hlavní trati. Na fotkách je vidět výjezd ze stanice. Bude tam malé osové vybočení, jak to bejvá ve skutečnosti a pak obloukem za kopec a do tunelu. V současné době zkouším technologii zdiva do extrudovaného polystyrenu. Tak uvidíme, jak to vše dopadne.


30.1.2013

Modelů mašin je čím dál víc a už je není kam dávat. Kolej nikde volná není, uklízet z kolejiště se mi je nechce, protože by se zničili a tak co jiného než konečně dodělat depo. I když jsem si prostudoval nějakou literaturu a plánoval a kreslil, nakonec jsem se obrátil na kamaráda Aleše Filipa z Letohradu o odbornou konzultaci. Prostoru je relativně hodně, ale velký problém je situace depa v oblouku. Určitě jsem chtěl točnu, nakonec padla volba na tovární Roco. K ní rotundu, ale ještě nevím jestli čtyř nebo pěti místná a určitě i dvoumístnou průjezdnou výtopnu. Pro případné rýpaly upozorním, že depo, stejně jako celý provoz je v časovém období po roce 1992. Tedy uhelné skládky zrušené a celé uzpůsobené motorovému provozu.


11.11.2013

Pokračování na dvoukolejné trati. Horní stanice včetně kopce je téměř hotová a tak se může přejít k lépe přístupným místům. Problém s úsekem dvoukolejné trati, která je polohově nalepená na horní stanici. Výškový rozdíl je dostatečný a tak asi jediným možným řešením jak dvoukolejku oddělit od horní stanice bude skalní stěna a částečně „svislá“ louka a keře. Vzor jsem bral v úseku dvoukolejky v Praze na Podbabě. Dole pod tratí bude částečně viditelná řeka. Základem je opět pletivo, tentokrát vystříkané montážní pěnou. Celé se to zpevnilo a zachoval se potřebný prostor pro skryté nádraží C, které je v meziúrovni. Skály jsou použity ze sádrových odlitků s vyplněním sádry mezi odlitky s následným odsekáváním. Celý skalní masív působí velice masivně, ale po dokončení krajiny věřím, že to trochu ztratí na dominanci. Skála ještě není dokončena. chybí dosypání jemným prachem smíchaným s hlínou a vegetace. Zdivo opět ze styroduru.


12.5.2019

Pokračování prací ve stanici a v depu. Nejprve jsem se pokusil o patinu točny Roco. Vlastní se mi dělat nechtělo a tak jsem použil tovární do firmy Roco. Přijde mi, že je nejdostupnější a nevíce podobná těm co jsou u nás. Celé depo vychází z Letohradu, kde jsem byl čtyři roky na škole. Takže i taková malá vzpomínka. Původně jsem i zamýšlel, že točnu upravím přesně podle té Letohradské a taky jsem chtěl budku točny přesně jako je Letohradská. Kamarád mi ji oměřil a já si jí i nechal vypálit do papíru. Nakonec jsem od toho upustil a nechal původní. Hrozně mi ale vadily ty trčící trny a otvory se západkami u jednotlivých segmentů na kružnici. Musel jsem se definitivně rozhodnout, v jakých místech z točny půjdou koleje. Nacvakal díly s kolejí a zbytek zalepil. Celé jsem to dokytoval a přetřel směsí barvy balakrylu a sádry. Víceméně jsem vycházel z návodů co měl nebo ještě asi má Michal Dalecký na svém webu a dle fotek od Aleše Mullera. Pak celé napatinoval, aby to nepůsobilo tak rušivě.

Další práce následovali v samotném kolejišti hlavní stanice. I když nemám ještě doladěné výhybky, resp. jejich výměny, drátovody apod. tak jsem se pustil do štěrkování. Do prostoru mezi kolejemi ve stanici jsem nalepil korek tl. 2 mm. Tím se vlastně zapustili pražce. Překytoval spoje a natřel pro lepší krytí. Dlouho jsem si lámal hlavu jak udělat peróny. Strašně jsem chtěl perony oboustranné, tvořené z betonových kvádrů vždy střídavě natřené barevně. Takové byly i dřív v Chrudimi a vlastně jednostrannou podobu mám v Mirovicích. Jenže stanice je v oblouku a když v rovné části začnu skládat kameny tak, aby byly proti sobě tak v oblouku se už nepotkám a bude to vypadat strašně srandovně. Takže nakonec jsem zvolil variantu z betonových panelů a ty nízké. Nejdříve z leteckých nosníků podélné nosné hrany a potom na to lepeny betonové panely. S barevnou úpravou jsem si trochu hrál, aby to vypadalo reálně. Chtěl jsem mít u každého druhého natřeny bílou hrany, jenže se toho bojím. Mám strach, že od ruky to určitě neudělám rovně a kdybych to oblepoval, tak se bojím, že strhnu pak patinu nebo barvu na panelech a bude to celé v … Pak ještě bylo nutné všechny kolejnice natřít rzí. To děkuji svému synovi, který se toho ne úplně nadšeně ujal. Jak tohle vše bylo připravené, tak jsem začal štěrkovat. V kolejišti štěrk znělec Poláková HO, v prostoru mezi kolejemi je to také znělec, ale N. V ranžíru to je smíchané s prachem. Fotky bohužel nemám, protože jsem to asi nefotil nebo fotky nemůžu najít. Navíc to je už nějakou delší dobu. 

No a na konci minulého roku jsem si řekl, že bych chtěl mít aspoň zaštěrkované depo. Tedy do vánoc 2018. Myslím, že jsem to úplně nestihl, ale dělal jsem to o vánočních svátcích. Postup stejný jako ve stanici. Mezi koleje vlepený korek nebo papír tak, abych zapustil pražce. Ty jsem pak zaštěrkoval jako by to byla nová trať a po vzoru Aleše Mullera zapatlal sádrovým tmelem. Poté různě prosíval prach a zakapával lepidlem. 


Zároveň jsem začal řešit pokračování krajiny nad hlavním nádražím. Změnil jsem trochu již hotové zalesnění a nechtěl jsem úplně pokračovat ve zdivu. Zkusil jsem imitaci betonové zdi. Je to teda strašná délka, ale ve skutečnosti to tak bývá a navíc mě nic lepšího nenapadlo. Celé to dát do stromů jsem taky nechtěl, protože by nebylo vůbec vidět na horní stanici a trať, což by bylo trochu škoda. Zeď je dělaná tak, že nalepil karton papíru na základ, což je sololitová deska. Do papíru jsou vyryty skalpelem otřepy po bednění. To jsem několikrát natřel vodou. Tím se voda dostala do spár a ty se zvětšily. Potom jsem to natřel barvou a napatinoval vodovkami.

Další články: