Výstava Chrudim 2018

Ve dnech 16. 2. až 25. 2. 2018 uspořádali železniční modeláři z Chrudimi další ze svých tradičních výstav, konaných vždy jedenkrát za dva roky. Návštěvníci výstavy mohli obdivovat jak vystavená kolejiště tří modelových velikostí, tak vitríny s modely převážně zhotovenými chrudimskými modeláři. Představeny byly také nové klubové i soukromé moduly kolejiště ve velikosti H0, stejně jako nové a krajinově dokončené traťové moduly s odbočnou stanicí ve velikosti TT a soukromé kolejiště ve velikosti N Aleše Rotrekla. Pro nejmenší návštěvníky byl připraven výstražník z přejezdu a trpasličí návěstidlo, které si mohli sami rozezvonit a rozblikat světla přejezdu a rozsvítit návěstidlo na zelenou.

Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi, jehož výstavní sál je tradičním místem konání výstav chrudimských modelářů, opět po dvou letech nabídlo akci, na nichž je očekávána návštěva většího počtu diváků. Výstavní akce tvoří vrchol a zhodnocení náročné pracovní činnosti, která probíhá v mezičase a kontinuálně již řadu let. Letošní výstava byla již šestá v pořadí od roku 2008. Výstava nabídla divákům pohled na dvě modulová kolejiště, jejichž části – moduly vytváří dohromady 14 členů. Na obou modulových kolejištích mohli návštěvníci výstavy vidět nové moduly a moduly od poslední výstavy dokončené. Na letošní výstavě však výrazný pokrok v dokončení zaznamenaly moduly velikosti TT.

Na kolejiště HO byly pro výstavu dokončeny moduly navazující na stanici
Chrudim město a vytvářející tak přesnou podobu s odbočkou na Heřmanův Městec a na nádraží Chrudim a do přilehlého vlečkového areálu vojenských opravárenských závodů. Na modulech byly zpracovány do detailů přilehlé objekty bývalé sodovkárny s kouřícím komínem a dětské dopravní hřiště v místním parku s pohybujícím se cyklistou, který budil u velkých i malých návštěvníků nebývalý zájem. Další výrazný pokrok zaznamenaly moduly představující areál agrochemického závodu na zpracování průmyslových hnojiv. Předlohou těchto modulů byl vlečkový areál v Dašicích u nedalekých Kostěnic. Areál byl doplněn o mnoho detailů s doplněním o silniční a zemědělskou techniku. U napojení areálu do širé trati doplňuje vkusná železniční zastávka Vrkočice s přilehlým přejezdem s funkčními blikači. Tak jako každé dva roky byl provoz na kolejišti ve znamení V. epochy a modelů strojů, které jsou věrnou kopií svých skutečných předloh ve většině případů vždy spjatých s místními tratěmi. Avšak pro návštěvníky jsou vždy pro zpestření provozu jedné epochy doplněny soupravy, které návštěvníci mohou vidět i dnes, ale také vlak tažený parní lokomotivou. V tomto případě zastoupen novinkou firmy Roco, lokomotivou řady 459.0 s nákladním vlakem odpovídající III.epoše. Téměř všechny provozní modely byly osazeny zvukovými dekodéry a tak v průběhu výstavy nebyla nouze o houkání, troubení a zvláště pak u šestiválcových motorů ČKD K 6 S 310 DR o charakteristické chrochtání, pro které jsou tyto skutečné lokomotivy známé i za hranicemi dřívějšího Československa. Délka modulové sestavy opět trochu narostla a tak vlak při projetí kolejiště z depa celým modulištěm až do horní smyčky a zpět ujel 72 m.

Nejvíce pro diváky viditelných změn zaznamenalo klubové modulové kolejiště v měřítku 1 : 120, které představuje jednokolejnou regionální trať s motorovým a parním provozem známým na tratích ČSD, ČD (epocha III, IV, V.). Celé kolejiště je kolektivní prací chrudimských modelářů. Na jedné straně kolejiště je instalována nová vratná smyčka, která pojme až 12 vlakových souprav. Na výstavě byla představena poprvé bez dodělané krajiny a tudíž v celé délce viditelná. Ze smyčky se vlak přes řeku hned vnoří do tunelu a po jeho vyjetí, vlak vjede na modul s funkčním přejezdem s blikači a bývalým závorářským stanovištěm a strážním domkem. Pokračuje do levotočivého oblouku a vjede do největší a ústřední stanice Ruda nad Vařejkou. Stanice je nově osazena vjezdovými a odjezdovými návěstidly a krajinově téměř dokončena. Zbývá ještě doplnit stavbami jako je výtopna, vodárna, stavědla a výpravní budova. Ze stanice vede nedlouhá odbočná trať do smyčky Bedrovka, která zde našla uplatnění, po vybudování větší vratné smyčky na konci kolejiště.

Za stanicí Ruda nad Vařejkou trať přejede trať po novém modulu s kamenným viaduktem a na konci rovného úseku přetne silnici, na které jsou umístěny funkční mechanické závory s předzváněním a vlak vjede do další stanice Komňátka, z které vlaky vjíždí do skryté smyčky. Před portálem tunelu ještě odbočuje vlečka do kamenolomu. Na kolejišti postupně probíhá výměna molitanových posypů za statickou trávu a foliáže. Probíhá též zalesňování stromky vyráběnými svépomocí. Stavby na kolejišti jsou téměř všechny vlastní výroby vždy podle reálné předlohy, případně doplněny objekty od KB model. Délka kolejí na kolejišti od jedné smyčky do druhé je 31 m. Stejně jako ve velikosti HO, tak i zde byl provoz zpestřen grafikonem. V provozu bylo nasazeno 20 souprav, které se nepravidelně střídaly. Ovládání kolejiště je řízeno digitálně komplexně.

Soukromé anologové kolejiště Aleše Rotrekla v měřítku 1:160 znázorňuje provoz na ČSD (Československé státní dráhy) v letech 1975 – 1985 (epocha III, IV). Motiv kolejiště znázorňuje provoz na trati v podhůří, kde není nouze o tunely a mosty, též o stoupání a klesání tratě. Na trati se nachází vrcholová stanice Malšov a stanice Ouklice s výtopnou pro postrkové a přípřežní lokomotivy pomáhající těžkým nákladním vlakům do vrcholové stanice Malšov Ve stanici Ouklice najdete funkční mechanická návěstidla odjezdová i seřaďovací. U výtopny, která slouží pro přípřežní a postrkové stroje lze najít popelové jámy, vodní jeřáby a uhelný výtah. Pro začínající motorový provoz je zde zbrojení naftou. Za zhlavím na pravé straně se za výtopnou nachází silniční přejezd s funkčními blikači a ocelový most. Po jeho překonání vlak vjede do tunelové smyčky a po výjezdu s tunelu se ocitá pod mostem. Za chvíli mizí v dalším tunelu, který slouží jako skryté nádraží se dvěma kolejemi pro každý směr. Po výjezdu z tunelu se vlak protisměrnými oblouky dostává do vrcholové stanice Malšov. Zde můžeme opět vidět funkční mechanická návěstidla a předvěstí, včetně vjezdových dvouramenných návěstidel, které navíc doplňují mechanické závory. Po odjezdu ze stanice Malšov vlak pomalu sjíždí k tunelu, kterým se dostává na levé zhlaví stanice Ouklice. Stoupání a klesání tratě bylo tvořeno tak, aby i dlouhé nákladní vlaky bez problémů zvládaly vyjet ze stanice Ouklice přes kryté nádraží až do vrcholové stanice Malšov. I když je kolejiště vystavováno vcelku pravidelně, tak kromě postupující obměny krajiny byl novinkou provoz, který byl nově v převážné většině zajištěn motorovými stroji řad T 478.1,2,3,4 (751, 751.3, 753, 754) výrobce MTB a to bez jakýchkoli závad. Za ně občas zaskočila dosluhující parní lokomotiva řady 556.0. Celé kolejiště včetně provozovaných vozidel je napatinováno.

Ve vitrínách byly k vidění většinou rukodělné modely chrudimských modelářů a to ve všech třech velikostech a zpracované buď z leptů nebo odlitků. Např. modely parních lokomotiv a historických osobních vozů vyrobených z leptů nebo z kovu ve velikosti N (354.1, 399.0, 434.2, 456.0, 464.0, 477.0, 475.1, 524.1, 555.1 a 556). Ve velikosti HO zde bylo k vidění přes 40 (celkově včetně nasazených na kolejišti přes 60 ks) lokomotiv řady 749/751 a to i pod jedním stejným inventárním číslem, ale jinak barevně zpracovaných, podle toho v jaké době a v jakém depu daná lokomotiva byla provozována. Pro srovnání byly lokomotivy tematicky vystaveny samostatné vitríně.

Letošní výstava byla laickou veřejností hodnocena velice kladně. Jediným problémem, který byl opakovaně vyřčen, byl nedostatečný prostor. Bohužel však Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi větší prostory nenabízí a možnost rozdělení vystavovaných exponátů do více místností je nad síly chrudimských modelářů. Ale kdo ví, co bude příště. Traťové moduly, převážně ve velikosti HO stále přibývají a byla by škoda je
neukázat veřejnosti.

Více obrázků můžete obdivovat na našich FB stránkách a také můžete zhlédnout videa z jednotlivých kolejišť.